Znovu k přechodu zaměstnanců ČD, tvořící živou dopravní cestu, pod křídla SŽDC
aneb o jednom Memorandu, které by mělo těmto zaměstnancům garantovat zachování jejich nároky i sociální smír při takovém přechodu.
Odborové centrály působící u železničních zaměstnavatelů dostaly na minulý víkend (závěr 29. týdne – dne 22.7.2011) vskutku originální dárek. Návrh textu dohody nazvaného „Memorandum o udržení sociálního smíru na železnici a o poskytnutí záruk při realizaci převodu zbývajících činností, které jsou obsahem provozování dráhy (obsluha dráhy) ze společnosti České dráhy, a.s., na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty podle usnesení vlády č. 100 ze dne 9. 2. 2011 ve znění usnesení vlády č. 486 ze dne 22. 6. 2011.“
Ne, nedělám si legraci, ani nepotřebuji mít hodně stránek textu, už proto ne, že naše příspěvky nejsou honorovány. Tak přesně ten název zní. Název noblesní, ale obsah chudičký jest, by řekl klasik a já s ním.
Takže čelist mi padala údivem až při čtení obsahu onoho Memoranda. Rád se s Vámi o něj podělím. K napsání článku může sanice zůstat kde je.
Autor coby proslavený navrhovatel „Memorand“, tedy prázdných proklamací bez konkrétních závazků, které by byly podpořeny sankcemi při jejich nedodržení, zde opět odvedl svojí vizionářskou práci. Smluvní stranou je tradičně i ministerstvo dopravy, které v Memorandu má (jako vždy u těchto Memorand) jediný nanicovatý závazek „poskytnout účinnou a neprodlenou pomoc ČD a SŽDC v případě vzniku nečekaných nákladů a problémů vzniklých v příčinné souvislosti s převodem zaměstnanců živé dopravní cesty.“
Jak toho má MD dosáhnout a co konkrétně má pro to závazně dělat, už autor nepraví a MD se nechalo slyšet, že takový závazek nemůže akceptovat a že vlastně žádné závazky snad ani mít nemůže.
Další nebo jiné závazky tento zástupce státu v Memorandu nemá, přestože u firem, které jsou dalšími smluvními stranami Memoranda (ČD a SŽDC), vykonává funkci valné hromady, jejíž rozhodnutí jsou pro obě železniční firmy závazná a může tedy jejich rozhodování lehce ovlivnit. Závazky se přímo nabízejí, pokud uvážíme, že se realizuje vládní usnesení, které MD vládě navrhlo a nyní je uskutečňuje a nemělo by mu být jedno za jakých podmínek.
Zdá se tedy, že klíčové závazky budou „držet“ obě železniční firmy, mezi nimiž zaměstnanci, tvořící živou dopravní cestu, přecházejí. Závazky v Memorandu, že budou formulovány tak, aby byla garantována práva těchto zaměstnanců nejen po dobu jejich přechodu, ale i potom – a to proto, aby sotva přistanou u nové firmy, nebyli z ní vymístěni pod jakoukoliv záminkou a zachovala se (minimálně, tedy nic moc) stávající úroveň jejich mezd, zaměstnaneckých a sociálních práv.
Nic takového a třeba i právně závazného se však v Memorandu nedočtete. Místo toho Memorandum „ukládá“ oběma zaměstnavatelům povinnosti, dané zákonem:
- ČD se musí chovat ke svým zaměstnancům až do jejich odchodu řádně jako k plnoprávným zaměstnancům a umožnit jim čerpání sociálního fondu (kdo by to byl řekl, že zákonné a smluvní povinnosti musí deklarovat Memorandum),
- SŽDC musí zahájit kolektivní vyjednávání o změně své podnikové kolektivní smlouvy s cílem zapracování povolání, která k nim přecházejí, do svého mzdového řádu – což by muselo stejně. K povinnosti kolektivně vyjednávat stačí kterékoliv straně (zaměstnavatel nebo odbory) doručit návrh toho druhého – to je prosím ze zákona. Proč to tedy autor cpe jako vycpávku do Memoranda?
- SŽDC musí dle Memoranda rovněž garantovat respektování postavení a organizační strukturu odborových organizací, u ní působících a zavazuje se s jejich zástupci pravidelně setkávat a informovat je (!) o naplňování cílů Memoranda.
Kdo by to byl řekl! Respektovat postavení toho druhého je ošetřeno zákonem. Do organizační struktury odborů zaměstnavateli, ani nikomu jinému nic není – to je rovněž ze zákona. A zavazovat se smluvně, že stačí informovat tam, kde zákon přikazuje projednání nebo dokonce dohodu, je nonsens (to je to správné slovo, abych proboha nenapsal něco jako hloupost).
O co tedy v Memorandu jde, když autor Memoranda nevymyslel pro SŽDC žádné (skutečné) povinnosti (závazky), které by i nadále garantovaly zaměstnancům živé dopravní cesty zaměstnanost a sociální práva, která až dosud měli a byly by nad rámec zákonných povinností yyplývajících z individuálních kolektivních smluv?
Ne, že by SŽDC byla, s prominutím, nějaká lidojedka, naopak si myslím, že z hlediska kvality stávající kolektivní smlouvy i „zacházení“ se zaměstnanci, byla úroveň dodržování zákona i smluv a spolupráce s odborovými centrálami v SŽDC na poměrně dobré úrovni. Ale jde mi o Memorandum a co má (či mohlo a nedělá to) garantovat – tedy čím pomáhá zaměstnancům.
K dešifrování toho, proč je důležité, aby Memorandum bylo slavnostně podepsáno a vykřičeno do světa jako příklad spolupráce OC (možná spíše OSŽ) se zaměstnavateli vždy a za každou cenu, se musíme pro úplnost podívat, jaké že to závazky má poslední smluvní strana (strany), kterými jsou odborové organizace (OC). Ty jsou ovšem z hlediska platných právních předpisů v oblasti práva pracovního, považovány za stranu jakoby jednu – tedy musí vystupovat ve shodě.
A tak žasněte nad textem Memoranda se mnou, ať v tom údivu nejsem sám. Dále uvedená ustanovení jsou pouze příklady, závazků je mnohem více.
OC se zavazují, že
- dosud nedojednanou změnu kolektivní smlouvy u SŽDC, bez námitek podepíší a nebudou k jejímu textu vznášet připomínky – to je neplatné ze zákona,
- že při projednávání Změny zásad pro tvorbu a používání Fondu kulturních a sociálních potřeb SŽDC bez ohledu, že není známo o jakou změnu textace půjde, dosáhnou minimálně většinové shody (jak přitom mají jednat všichni ve shodě dle zákona mi není jasné) – to je rovněž neplatné ze zákona. Proč je třeba tímto nezákonným ujednáním diskriminovat malé OC, když všechny OC mají ze zákona stejné postavení?
OC se v Memorandu zavazují, že nedopustí, aby nedocházelo ke vzniku nebo trvání neoprávněných nároků z jejich strany (OC) vůči zaměstnavateli (SŽDC) – co tím autor míní, nezmíní. Všichni přeci jednají v souladu se zákonem a v jeho mezích. Nebo, že by se něco pramálo nezákonného našlo? SŽDC také „uznává a přebírá předané dohody, uzavřené mezi ČD a odborovými organizacemi…..“
Nikdy jsem žádnu takovou dohodu neviděl. Doufám jen, že tyto dohody nepředstavují neoprávněné nároky některých či spíše jedné OC, jak je o jejich nepřípustnosti ujednáno ve větách předchozích. Nevím jaké dohody má která OC. Ovšem pokud mají všechny smluvní strany Memorandum podepsat a garantovat, měly by být seznámeny s tím, co vlastně podepisují, včetně takových dohod, které kdo má a včetně jejich zákonnosti. Jinak jde opravdu o prázdnou proklamaci. Takže karty na stůl? To bude mít vláda radost.
Ovšem podstatné závazky odborových centrál, garantované Memorandem, teprve přicházejí.
Tak se OC (a další strany) zavazují poskytnout ČD i SŽDC takové podmínky pro přechod zaměstnanců, aby bylo zajištěno jejich spolehlivé fungování a přechod (zaměstnanců) byl bez sociálních dopadů. Čtete dobře. To není závazek firem, ale odborový.
Zdánlivě krásná formulace – není ovšem vyjasněno, co jsou sociální dopady a co už nejsou. Na další straně návrhu Memoranda se k tomuto tématu vrací další krásná věta pojednávající o tom, že se smluvní strany (mimo MD) zavazují k tomu, aby sporné nebo nejasné případy přechodu zaměstnanců byly pokud možno vyřešeny jednáním tak, aby do konce roku 2011 (potom už je to asi každému jedno) nedošlo ke krácení či ztrátě jejich oprávněných nároků. Tato garance je slovy „pokud možno“ tak změkčena, že snad už ani neexistuje.
Opravdovou perlou mezi závazky odborářů je konstatace všech smluvních stran, že přijetím tohoto Memoranda „je vytvořen reálný předpoklad pro udržení sociálního smíru na železnici.“ Hle, jak tento „závazek“ Memoranda stačí (při stávající textaci), aby se už nikdy nestávkovalo proti asociální politice vlády, neboť zde je tato textace závazná a nepodmíněná, takže ji lze vykládat (konečně jako celé Memorandum) - jakkoliv.
Místo Memoranda by bylo určitě lepší připravit řádnou dohodu o konkrétních krocích přechodu zaměstnanců a garanci jejich práv. Ovšem (možná některé) stávající smluvní strany návrhu Memoranda by měly starost, jak to udělat, aby nemusely podepsat.
Takže nezávaznost Memoranda a nevymahatelnost jeho proklamací umožňuje všem smluvním stranám jeho akceptaci, což by při jeho závaznosti byl asi problém. A tak se vlk nažral a koza zůstala celá. Není to hezký závěr? To je jen řečnická otázka, kdy si řečník (včetně pisatele tohoto článku) a tedy každý, kdo to čte, odpoví sám.
Přeji všem čtenářům hezké léto a snad se ještě sejdeme nad radostnějšími zprávami. A pak, že je okurková sezóna!
Nezbývá než dodat, že názory uvedené v tomto článku představují pouze osobní názory pisatele a nejsou vyjádřením žádného oficiálního názoru či stanoviska žádné právnické osoby.
JUDr. Jiří Rokos