Malíř Jiří Bouda - Toulání po kolejích 7
Toulání po kolejích
Po návratu z vojny pracoval Bouda pro městské muzeum na restaurování papírového Langweilova modelu Prahy. Tomu se společně s manželkou Janou věnoval šest let a získal zde inspiraci i pro své další dílo. Městské veduty se mu tak staly trvalým námětem. Jako milovník malých formátů vytvořil tisíce exlibris, které jsou dnes ceněny mezi sběrateli celého světa. To jej nakonec předurčilo také ke známkové tvorbě. Od roku 1968 se jako předseda skupiny pro studium a dokumentaci železniční historie podílel na záchraně celé řady významných technických památek. Jednou z jeho posledních pozoruhodných prací je cyklus šesti panoramatických pohledů věnovaných památce barbarsky zničeného nádraží Praha - Těšnov. Spolupracuje s technickými muzei na řadě výstav, jmenujme jen namátkou výstavu "100 let veřejné dopravy v Praze" v roce 1975, výstavu "100 let hromadné dopravy v českých zemích" v Brně nebo výstavu "Jak se kdysi cestovalo" v Národním technickém muzeu. Je ilustrátorem řady knih o dopravě. Jiří Bouda promlouvá svými obrazy o železnici srozumitelně a vlídně. V dnešním světě plném dramat a zběsilé uspěchanosti jsou jeho obrazy poetickými zastaveními.Jiří Bouda se narodil 5. května 1934 v rodině akademického malíře Cyrila Boudy. Vystudoval tehdejší Státní grafickou školu, která poskytla mladému Boudovi nejen vynikající základy grafického umění, ale také potřebnou řemeslnou všestrannost. Po jejím ukončení byl Jiří Bouda přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, do ateliéru prof. Karla Svolinského. Absolvoval v roce 1959 a jeho závěrečnou prací byl kalendář s pražskými motivy, v nichž ovšem převládalo téma dopravy. Pro toto téma se pevně rozhodl hned po absolvování školy. Aby poznal prostředí, přijal zaměstnání u železnice. Stal se signalistou na stavědle nádraží v Praze - Bubenči.
Fotografie
