S 1. únorem začala platit novela zákona o drahách, jejímž hlavním smyslem byla implementace dvou směrnic EU – o interoperabilitě železničního systému v EU a bezpečnosti železnic. Ty jsou implementovány naprosto nepřesně, nedůsledně, neúplně, některá ustanovení, která mají zásadní vliv na drážní bezpečnost, dokonce vůbec. Již v tuto chvíli je naprosto zřejmé, že se zákon musí kompletně předělat kvůli zásadním nedostatkům a lze jej bez nadsázky označit za paskvil. Nejedná o žádné dílčí, kosmetické vady, ale o naprosto zásadní až systémové. Vedle celé řady nedostatků v transpozici směrnic EU jsou zásadní výhrady k tzv. monitoringu licencí strojvedoucích a sankcím pro strojvedoucí.
V poslední době se česká železnice stala ostrůvkem svérázného pojetí evropské legislativy a terčem amatérských pokusů o její řešení ze strany těch, kteří nemají ani potuchy o specifických zákonitostech železničního provozu a vymýšlejí opatření, nad kterými zůstává rozum stát. Provozní zaměstnanci, kterých se pak nové nápady dotýkají, právem pochybují o aktérech novinek za situace, kdy neustále bobtná Dopravní a návěstní předpis Správy železnic D1 a jeho ustanovení jsou čím dál méně v praxi aplikovatelná.
Článek pokračuje zde: Českou železnici zasáhl legislativní paskvil-1