Připomínky k návrhu novelizace Směrnice SŽDC č. 75 Posuzování psychické způsobilosti k výkonu vybraných povolání

V dále uvedeném textu Vám zasíláme připomínky k návrhu uvedené směrnice. S ohledem na to, že tyto připomínky máme za důležité, nepovažujeme za možné do jejich vypořádání, a návazného zapracování některých připomínek do kolektivní smlouvy návrh směrnice akceptovat.

Připomínky obecné:

  1. Při předkládání návrhu by věci prospělo, kdyby byl porovnán text původní směrnice s předkládaným návrhem. Zpracovatelům připomínek by to ušetřilo cenný čas a vyvarovali by se připomínkování záležitostí, které mohou být funkční a případně osvědčené.
  2. V návrhu směrnice je sice u přílohy č. 1 uvedena řada provozních profesí, ale nejsou tam uvedena povolání, která tyto profese, povinně podrobené směrnici, řídí a kontrolují. Tito nadřízení (různí vedoucí zaměstnanci) by měli projít stejným, ne-li náročnějším posouzením, protože řídí větší okruh zaměstnanců a jsou oprávněni zkoumat jejich práci. Směrnice žádná taková povolání v návrhu nemá, o takové možnosti se směrnice ani nezmiňuje, jakoby povinné psychologické zkoumání, nakolik vedoucí zaměstnanci všech stupňů umějí řídit a rozhodovat, schopnosti prosazovat svá rozhodnutí nebo je modifikovat bylo cosi, co se u nich nevyžaduje a zaměstnancům, kteří procházejí náročnými testy, mohou být v důsledku toho klidně způsobovány psychické újmy. Takhle možným postupem je tedy fakticky pouze zkoumáno, jak zaměstnanci tlak takových případných vedoucích ustojí a jak jsou na takový tlak odolní.
  3. To samé se týká kontrolních orgánů všech stupňů. Ti především (zaměstnanci těchto orgánů) se ke svým kontrolovaným subjektům musí chovat tak, aby sami případně prošli takovým posouzením. Ale jak, když k němu nejsou povinni? Za to však jsou oprávněni nařídit přezkumné či kontrolní vyšetření, aniž odborně znají, co to znamená, neboť nejsou podrobeni obdobnému zkoumání.
  4. Kdo zajistí, aby stejná profesní náročnost byla posuzována u vnějších dodavatelských subjektů? Vždyť většina prací a činností je dnes zajišťována dodavatelským způsobem, a tak se běžně stává, že vedle sebe pracují zaměstnanci, z nichž jeden je pravidelně psychologicky zkoumán, protože je ze státní organizace a druhým je smluvní zaměstnanec, mnohdy i osoba, navázaná na dodavatelskou firmu na živnostenské oprávnění. Jinak řečeno, lze se důvodně domnívat, že na stejnou práci jsou kladena velmi různorodá měřítka, což právní předpisy, jak známo, neumožňují.
  5. Osoby personálních útvarů a vedoucí zaměstnanci všech stupňů, které se seznamují (nyní se budou seznamovat) se  zcela osobními údaji zaměstnanců, které tito neuvádějí v žádném CV a nevedou se dosud v žádných osobních dokumentech, vedených o zaměstnanci (či spíše „na zaměstnance“) v důsledku psychologického posouzení zaměstnavatelem, nyní bude tolik, že údaje o tom, kolikrát se František Peterka (jméno je vymyšleno) v dětství počůrával a jak nosil holčičí šatičky ještě v pěti letech, bude takové množství, že pan inženýr Peterka bude mít z ostudy kabát. Už vidím povinnou mlčenlivost.
  6. Není garantována vazba (souvztažnost), kdy psychická nezpůsobilost zaměstnance vykonávat směrnicí podrobené (vyjmenované) – třeba už nějaký čas vykonávané povolání, způsobí (nezpůsobí) současně dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost, která zakládá důsledky dle zákoníku práce a kolektivní smlouvy. To je třeba ještě propracovat a jednoznačně do kolektivní smlouvy zakotvit. Teprve poté lze směrnici akceptovat. Zatím bez takové souvztažnosti zaměstnavatel riskuje i dlouhotrvající soudní spory o to, zda vůbec jde o takovou nezpůsobilost dle zákoníku práce. Riskuje i v případě, že tomu tak nebude. Pracovní úrazy, jejich odškodnění, apod.
  7. Podle našeho názoru je třeba, aby psychickými předpoklady pro výkon práce u železnice (a zatěžující faktory na psychiku zaměstnance)se dlouhodobě zabývalo nějaké odborné pracoviště hygieny práce (tedy pokud tomu tak není – pokud je, měli bychom znát i dílčí výstupy). Jde o to, že při posuzování stejné práce (např. profese výpravčí) je třeba se vyvarovat individuálních přístupů, daných rozličnými přístupy (metodami práce a posuzování) různých psychologů, ale spíše je na místě představa o základní psychické typologii (jakýsi normativní obsah zkoumání) nějaké profese, pokud tedy je toho někdo schopen. To, jak ta která profese ovlivňuje psychiku zaměstnance, by mělo být předmětem seriózního výzkumu, a nejen přezkušování, zda je zaměstnanec ještě způsobilý nebo již nikoliv. I péče zaměstnavatele o psychickou způsobilost (aktivní ovlivňování zdravotního stavu – a nejen tedy přezkušování) by mělo být pregnantně zakotveno v kolektivních smlouvách a mělo by být základním kamenem péče o zaměstnance, tedy pokud by o ně chtěl fakticky i tímto způsobem pečovat – a nejen měřit, nakolik jsou psychicky způsobilí.

Připomínky ke konkrétním ustanovením textu směrnice:

K článku 2: není jasně a jednoznačně uvedeno, že psychická nezpůsobilost zaměstnance vykonávat dosavadní práci je pozbytím zdravotní způsobilosti (případně jde o dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost) konat  takovou práce. Jsem si vědom toho, že zaměstnavatel to tam napsat ani nehodlá.

K čl. 3.2.1. admin. oprava: Zaměstnanci s rokem narození končící na 8 se vyskytují dvakrát.

K čl. 3.2.3: zaměstnanci po dosažení věku 64 let věku …. možné zpřesnění textu na …zaměstnanci dovršením věku 64 let. jinak chybí lhůta jak dlouho po dosažení věku 64 let

k čl. 3.3.1 – 3.3.4: Někdo, kdo má pouhé podezření z odpovědnosti za vznik nehody…. atd. u zaměstnance, příp. když ten ohrozil  bezpečné provozování dráhy…. atd., …. ho pošle na posouzení psychické způsobilosti, kdežto u dalších odstavců směrnice nestačí již pouhé podezření, ale musí být jistota (3.2.3.). Subjektivizující vliv bez doloženého zavinění – pouhé podezření tedy v některých případech stačí – u jiných případů nikoliv, a v některých případech musí být dokonce již doloženo zavinění a případ vyšetřen. Zde jde o směsici subjektivního podezření a objektivní jistoty. Je to třeba postavit na stejný základ. Podezření je z hlediska objektivity rozhodně tím nejméně vhodným základem pro povinné posouzení.

 K čl. 3.3.7. Ředitel odboru personálního  informuje měsíčně odborové organizace  o počtu mimořádných…….doplnit: … a jejich výsledcích.

 k čl. 3.6. Rozumí se tím rozšíření na další povolání nebo další – pokračující a rozšiřující – posuzování? Upravit název a text v jednoznačném směru.

K čl. 4.4. Domníváme se, že by posuzovaný zaměstnanec měl vždy obdržet poštou stejné vyhotovení posouzení, jaké dostává zaměstnavatel a ve stejné době /stejnopis. Obdoba zdravotnického vyšetření. Není nejmenší důvod zaměstnanci výsledky posouzení nedat a cedit mu je cestou nadřízeného.

K čl. 5.3.1. Musí být určeno po jakou dobu je posouzení psych. způsob. součástí osobního spisu zaměstnance ( např. po dobu platnosti posudku, apod.).

K čl. 6, resp. 6.2 a 6.3:  Zaměstnanec musí mít právo požádat o přezkum svého posouzení a nemůže o tom kdokoliv rozhodovat, zda mu takové právo náleží nebo nikoliv, a zda přezkum umožní nebo ne. Přezkoumávat rozhodnutí psychologa nemůže jiný psycholog. Musí zde být pro tyto účely vytvořeno znalecké pracoviště, komisionální přezkoušení nebo jiná objektivní forma, než je kamarád Pepa, který přezkoumá Lojzovo rozhodnutí. Vždyť jsou oba psychologové.  Je naopak třeba vytvořit obdobu soudního přezkumu, nikoliv doufat v objektivní autoremedůru nebo brát za objektivní tutéž instanci, složenou z kamarádů a kolegů psychologů.

 K příloze 2 formulář žádosti o posouzení: ……… – zde je uvedeno pět důvodů, proč  org. složka žádá o posouzení. Posouzení kontrolní a přezkum závěrů posouzení jsou důvody, které v textu směrnice nejsou uvedeny, ani vysvětleny, resp. odlišeny.

Rubriky: Nezařazené |

Změna odjezdu na tábor do Chorvatska

Odjezd musel být,  vzhledem k hloupým kontrolám na slovinské hranici, posunut na 13:00 hodin z Děčína a ve 13:30 z Ústí.

Děkuji za pochopení.

Rubriky: SOSaD pořádá ... |

Sportovní akce Šumava 1. – 4. 9. 2017

SOSaD ve spolupráci se zaměstnavateli pořádá sportovní akci „ŠUMAVA“.

Propozice ke stažení: Šumava

Rubriky: Nezařazené |

Nostalgická jízda do muzea v Příbrami – 17.06.2017

propozice ke stažení zde …

Rubriky: SOSaD pořádá ... |

Skončil III. sjezd SOSaD.

Ve čtvrtek dne 18. 5. 2017 se konal v zámečku města Jílové (u Děčína) III. řádný sjezd Svazu Odborářů Služeb a Dopravy (svaz je známý i pod zkratkou SOSaD).

Město i zámek je u organizátorů i delegátů velmi oblíben. Konaly se tam všechny naše řádné sjezdy. Je tomu tak nejenom díky vstřícnosti města, ale i kvůli optimální velikosti a vybavení místního zámku. Ani malý, ani velký – ani příliš noblesní, ani strohý – a přitom příjemná atmosféra – by mohla znít stručná charakteristika zámku.

Na 60 delegátů se sešlo, aby zhodnotili činnost SOSaD i jeho funkcionářů za minulé čtyři roky a zvolilo nové vedení svazu na další čtyřleté období. Také tento sjezd, stejně jako všechny minulé, lze charakterizovat vysokou ukázněností všech přítomných, kterou obdivuji.

Posuďte se mnou: Zahájilo se na čas, účast 100%. To jinde nenajdete, stejně jako přesné dodržení navrženého programu bez potřeby korekcí, pečlivě připravené dokumenty sjezdu, které rovněž nebylo nutné korigovat, i tajné volby, které proběhly bez jediné organizační chybičky. V neposlední řadě tedy velmi dobře fungovaly pracovní komise sjezdu.

Poděkování patří i zástupcům zaměstnavatelů za jejich účast i za vystoupení; rádi jsme přivítali i naše čestné hosty pány Holeštu a ing. Duška, bývalé předsedy našeho svazu a jeho zakládající členy. Pozdravit nás přišel i místostarosta Jílového pan Lubomír Michalec (st.), který byl rovněž naším zakládajícím členem (jako většina delegátů) i dlouholetým funkcionářem.

A jak to všechno dopadlo? Na další čtyřleté období je opět zvolen předsedou svazu pan Jan Kadečka, který z tohoto titulu rovněž předsedá Firemnímu výboru SOSaD při Českých drahách, a.s, prvním místopředsedou byl opětovně zvolen pan Bc. Lubomír Michalec, který bude současně řídit Firemní výbor SOSaD při Správě železniční dopravní cestě, státní organizaci, druhým místopředsedou svazu byl zvolen pan Milan Mikeš, který současně povede Firemní výbor SOSaD při ČD Cargo, a.s.

Na závěr delegáti schválili program svazu na další čtyřleté období, který nejenom jim, ale i dalším funkcionářům svazu i jeho členům ukládá úkoly, jejichž zajišťování a realizace nebude vždy jednoduchá.

Nezbývá než popřát všem nově zvoleným funkcionářům našeho svazu co nejlepší podmínky pro výkon jejich práce a tomu i odpovídající závěry, zaměstnavatelům v působnosti SOSaD co nejlepší hospodářské výsledky i součinnost s naším svazem a dalšími odborovými centrálami a všem členům našeho svazu i dalším zaměstnancům, aby taková spolupráce jim přinesla zlepšení jejich života i života jejich rodin.

JUDr. Jiří Rokos, předseda návrhové komise III. sjezdu.

Rubriky: Archiv |

Kulturní akce – koncert – Guns’n’roses – 4. července 2017 – Ústí nad Labem

informace ke koncertu zde …

Rubriky: SOSaD pořádá ... |

Turnaj v kopané „O pohár Předsedy SOSaD“ – 2. července 2017 – Františkovy Lázně

Propozice k turnaji ke stažení zde …

Rubriky: SOSaD pořádá ... |

Za historií královských rodů v Anglii aneb svět čar a kouzel

AKCE JE JIŽ OBSAZENA.

Svaz Odborářů Služeb a Dopravy pořádá od 27. 4. do 1. 5. 2017 kulturní vzdělávací akci do Londýna a okolí.

Propozice s pokyne zde: Za historií královských rodů v Anglii

Rubriky: SOSaD pořádá ... |

Poodhalení multifunkčního super náměstka ministra dopravy

Není to tak dávno, co jsme se z medií dozvěděli, že státní tajemník ministra dopravy Tomáš Čoček rezignoval. V tištěných a elektronických médiích se opakoval podtitulek „Čoček už chce být jen náměstkem“. Mnozí z nás si v tu chvíli s úlevou pomysleli, že to konečně někomu došlo. Sedět na mnoha židlích najednou a ve funkcích s protichůdnými zájmy zastupovaných subjektů zkrátka nejde. Pokud však někdo očekával, že to byla první předzvěst zlepšení stavu na Ministerstvu dopravy a tím i české železnici, hluboce se zmýlil.

Opuštění postu státního tajemníka nebylo prozřením, ale malým divadélkem krátce předtím, než by nastaly problémy. Zvlášť úsměvné je, že na začátku listopadu 2016 vyšlo najevo, že si Tomáš Čoček přišel za necelý rok a půl ve funkci státního tajemníka na odměny převyšující částku 666 tis. Kč a na konci stejného měsíce na funkci rezignoval. Takovýto přivýdělek k platu musí závidět i vrcholoví manažeři ryze soukromých a českých výrobních podniků. Podívejme se však na to, pro koho a co všechno Tomáš Čoček dělal a dělá, abychom přišli na to, že si odměny za své super schopnosti zcela jistě zasloužil.

Tomáš Čoček je totiž multifunkční super manažer, kterému není rovno. Pokud by jím nebyl, tak si lze jen stěží představit to, že může plnohodnotně a zejména nezaujatě zastávat post 1. náměstka ministra dopravy a zároveň post předsedy řídícího výboru Českých drah, a.s., a ještě post člena správní rady Správy železniční dopravní cesty, s.o. Pro lepší představu je nezbytné uvést, že řídící výbor i správní rada jsou vrcholnými orgány obou výše uvedených organizací, které jsou 100 procentně vlastněny státem, a které z hlediska hierarchie řízení spadají pod přímé řízení Ministerstva dopravy ČR. Pro snazší pochopení si vše názorně uveďme na příkladu zajímavé transakce minulého roku, tzv. prodeje nádraží.

Nejprve vláda na žádost Ministerstva dopravy ČR (Tomáš Čoček v roli 1. náměstka ministra dopravy) schválila převod nádraží. Řídící výbor ČD (Tomáš Čoček v roli předsedy řídícího výboru) následně nařídil dozorčí radě ČD, a.s. a představenstvu ČD, a.s., aby převod zrealizovali. Následně musela správní rada SŽDC, s.o. (Tomáš Čoček v roli člena správní rady) odsouhlasit podmínky převodu resp. nákupu nádraží do svého vlastnictví. Je opravdu dech beroucí, jak se Tomáš Čoček v této trojroli dokáže pohybovat. Jednou jedná s péči řádného hospodáře za ČD, a.s., kdy s ohledem na péči řádného hospodáře muselo jít zejména o to, aby byl majetek prodán za co nejvyšší cenu, podruhé jedná za SŽDC, s.o., kdy s ohledem na péči řádného hospodáře muselo jít zejména o to, aby byl majetek nakoupen za co nejnižší cenu, aby do třetice jednal jménem státu, tedy Ministerstva dopravy ČR, které si musí počínat tak, aby svým jednáním majetek státu nepoškozovalo, neodůvodněně nesnižovalo jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. Opravdu hodné super manažera. To by jinak nikdo nezvládl. Avšak ani tyto schopnosti nemohou popřít to, že se zcela evidentně jedná o střet zájmu a de facto i rozpor s evropskou legislativou.

Ale podívejme se ještě dále. Ministerstvo dopravy ČR, zmítané bezradností v případě řešení aktuálních otázek železniční dopravy, stále pokračuje v blamáži o tom, co po České republice chce Evropská unie (EU), potažmo Evropská komise (EK). Vytrvale se snaží obcházet již přijatá vládní usnesení a ohýbat dávno platné podmínky pro čerpání dotačních prostředků na kolejová vozidla, přestože jsou pro čerpání prostředků vytvořeny všechny předpoklady. Ministerstvo dopravy se stalo nepochopitelnou a zcela absurdní brzdou evropských investic do železničních vozidel a institucí, která pod stále větším vlivem soukromých dopravců „podkopává“ svého národního dopravce a státní akciovou společnost České dráhy (ČD). Jednou ze stěžejních postav ostudného procesu je opět Tomáš Čoček, který dostatečně nehájí zájmy ČR v souladu s přijatým vládním usnesením a schválenou dotační legislativou. Věcně nepříslušný útvar EK vydal s jeho podporou stanovisko, které diskriminuje ČR při čerpání evropských prostředků oproti srovnatelným zemím zejména Visegrádské čtyřky, po kterých EK podmínky uvedené ve stanovisku pro ČR nepožaduje. A jak k tomu došlo?

Již delší dobu lobbují soukromí dopravci v Bruselu a i na Ministerstvu dopravy za zlepšení podmínek pro svůj byznys. Jejich úsilí vyvrcholilo separátní schůzkou se zastoupením Evropské komise přímo na půdě Ministerstva dopravy v Praze 27. 6. 2016. Výstupem setkání byla dohoda, co by mělo obsahovat stanovisko Evropské komise tak, aby vyhovovalo soukromým dopravcům s tím, že investice EU se mají odehrávat formou centrálního nákupu přes půjčovnu vodidel a MD, a to jen na vysoutěžené výkony. To vše v rozporu s přijatými vládními usneseními a již schválenými podmínkami čerpání evropských prostředků. Ve stejnou dobu se právě konal řídící výbor ČD a po obou akcích proběhlo společné jednání se zástupci EK, rozšířené o zástupce ČD a předsedu řídícího výboru ČD Tomáše Čočka, tentokráte jako zástupce MD, který vystupoval spíše jako agent privátních dopravců a doporučil akceptovat jejich přání z předchozí schůzky. Kdyby zástupkyně EK tušila, že Tomáš Čoček je nejvyšší zástupce státu v ČD, asi by si pomyslela něco o střetu zájmů, ale ten má Tomáš Čoček vyřešený…

V listopadových Otázkách Václava Moravce – diskusním pořadu České televize v přímém přenosu Tomáš Čoček veřejně ukázal svoje chápání zastávaných pozic včetně toho, jak se dá jednoduše vybruslit z jakékoliv funkce, znamenající střet zájmů. V televizním pořadu až groteskně vysvětloval Václavu Moravcovi svoje role a funkce, ve kterých se evidentně ztrácel. Nevysvětlil. Nepochopil jej ani Václav Moravec, jinak bezesporu velmi bystrý člověk. Kromě toho, že Tomáš Čoček svým vystoupením pobavil, přinesl moudro, které osvětluje záhadu, jak jde kumulované funkce i střety zájmů zvládnout. Například k roli předsedy řídícího výboru ČD uvedl, že je jen zástupcem státu, přenášejícím jeho vůli, nikoliv Tomášem Čočkem ve střetu zájmů. Vyšlo také najevo, že má kdykoliv právo „přepnout“ se na soukromou osobu a lobbovat za kohokoliv, takže na střety zájmů zapomeňte.

Zajímavá je jiná forma střetu zájmů, které se Tomáš Čoček dopustil v předchozí funkci ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury a ze které je zřejmé, že u nás není nic nemožné. Málokdo ví, že Tomáš Čoček je synem Petra Čočka, akcionáře a předsedy Správní (dříve dozorčí) rady Jindřichohradeckých místních drah, a.s. Tomáš Čoček po absolvování Českého vysokého učení technického a působení na MD se od ledna 2009 stal náměstkem ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), od června 2011 byl pověřen řízením SFDI a od listopadu 2011 se stal ředitelem SFDI. Právě od doby jeho působení v čele SFDI se výrazně zlepšily podmínky a výše čerpání provozních dotací ze SFDI do infrastruktury Jindřichohradeckých místních drah, a.s. (JHMD). Paradoxem je, že s přibývající výší dotací viditelně klesá starost o drážní infrastrukturu JHMD, kde už 2 roky nebyla funkční ani strojní podbíječka, přestože podbíjení je vykazováno o sto šest.

Neméně zajímavý je příběh, jak se vlastně Tomáš Čoček stal státním tajemníkem. V únoru 2015 jen tak „náhodou“ přešel ze SFDI na Ministerstvo dopravy a byl jmenován náměstkem ministra dopravy, aby se mohl vůbec zúčastnit transparentního výběrového řízení na státního tajemníka. Podle služebního zákona byl totiž okruh možných uchazečů omezen v zásadě na ředitele odborů a náměstky ministra dopravy. Dnes je již veřejným tajemstvím, že Tomáš Čoček neměl být nikdy státním tajemníkem jmenován, protože nesplňoval podmínky služebního zákona. Na Ministerstvu dopravy si s tím ale hlavu nelámali a prostě to zařídili. Nic na tomto faktu nemění ani to, že nakonec Tomáš Čoček musel dobrovolně na funkci státního tajemníka rezignovat, byť oficiální důvod byl, jak už to tak u nás bývá, úplně jiný.

V souvislosti s nedávnou rolí Tomáše Čočka coby státního tajemníka se hodí poznamenat výši odměn na Ministerstvu dopravy a podřízených institucích, o které se státní tajemník stará. Podle služebního zákona mohou být maximální odměny 25 % z maximálního možného platu. V případě náměstků na MD to tedy je cca 390 tisíc Kč. Ve skutečnosti dle veřejně dostupných zdrojů byly odměny nepoměrně vyšší, protože Tomáše Čočka detaily služebního zákona nezajímají. Je dobrotivý a štědrý, sám ale také nepřišel zkrátka.

Velmi bizarní tečkou na závěr je, že nedávný státní tajemník Tomáš Čoček jako služební orgán stihl spolurozhodovat při výběrových řízeních o tom, kdo bude ředitelem Drážního úřadu a generálním inspektorem Drážní inspekce. Šéfům těchto „nezávislých“ institucí schvaloval výši platu, odměny, ale také služební cesty. A tady jsme se zase zamotali, když ředitel Drážního úřadu nebo generální inspektor Drážní inspekce byli závislí na přízni státního tajemníka, v jedné osobě 1. náměstka ministra dopravy, předsedy řídícího výboru ČD a člena správní rady SŽDC, tedy zástupce institucí, na kterých musí být Drážní úřad i Drážní inspekce nezávislé. Připadáte si jako v Kocourkově? Ano, správně. „Prostě to uděláme“ je zaklínadlo, které zase porazilo naši i evropskou legislativu.  

Pokud by se někomu zdálo, že toho je na jednoho moc jenom v rámci železniční dopravy, velký omyl. Tomáš Čoček má obrovský záběr a vedle blaha a docházky šéfů podřízených institucí řešil vše s resortem dopravy spojené včetně investic. Jeho multifunkčnost a postupně stále větší důležitost mu přinesla čím dál větší okruh lidí, kteří také něco chtějí podepsat. A jak v tom množství před podpisem rozlišit, zda je to správné a přínosné. A tak se na ministerstvu objevily služební automobily, které neměly využití.

Drtivou většinu řidičů určitě nepotěšila nenadálá masivní obměna svodidel na českých dálnicích, protože se náhle a nečekaně přišlo na to, že starší svodidla nesplňují směrnici právě ministerstva dopravy, majícího multifunkčního super náměstka. Nová „super bezpečná“ svodidla přitom vyšla „jen“ v průměru na cca 4000 Kč na metr délky. Příběh překotné výměny svodidel na našich dálnicích je ale tak zajímavý, že si zaslouží větší pozornost někdy příště a ke strádající železnici vlastně vůbec nepatří. 

 

Jindřich Berounský
Svaz odborářů služeb a dopravy

Odkazy na použité zdroje informací:

http://zpravy.idnes.cz/odmeny-ministerstvo-dopravy-namestci-dhz-/domaci.aspx?c=A170112_172259_domaci_jkk

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126672097-otazky-vaclava-moravce/216411030511113-otazky-vaclava-moravce-2-cast 

.  

Rubriky: Komentáře |

Destrukce české železnice pokračuje

Seriál destrukčních kroků na české železnici pod rouškou evropské legislativy, kterou ohýbáme směrem, který se hodí určité zájmové skupině lidí, pokračuje. Další díl se jmenuje rozklad Drážní inspekce.

Zatímco doposud pod heslem „Prostě to uděláme, i když nevíme co?!“ pracovalo především Ministerstvo dopravy, tentokráte na jeho nesystémové kroky navázalo Ministerstvo vnitra, které na pondělní jednání vlády ČR předložilo materiál ke vzniku Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, řešící omezení počtu systemizovaných míst na Drážní inspekci.

Ve vládním materiálu se uvádí, že v souvislosti se vznikem Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře se počítá s úsporou 10 systemizovaných míst na Drážní inspekci z původních 49 služebních míst na 39 s tím, že od 1. 4. 2017 má dojít k významnému zúžení působnosti Drážní inspekce, a to „pouze na šetření mimořádných událostí v drážním provozu, primárně vážných nehod na dráze celostátní a regionální“.

Autorům zcela ušlo, že tato působnost Drážní inspekce tu byla vždy a nic se nezměnilo. Drážní inspekce musí šetřit všechny vážné nehody, dále nehody a incidenty, významné pro bezpečnost. Zúžení působnosti pouze na šetření vážných nehod bylo někdy v původním návrhu novely zákona o drahách, avšak po projednání v Parlamentu ČR došlo k úpravám, představujícím zachování působnosti v původním rozsahu.

Dalším argumentem pro redukci je, že Drážní inspekce nebude nadále zajišťovat výkon státního dozoru. Všichni zasvěcení z provozu však ví, že ten sloužil především pro šetření mimořádných událostí, tzn. Drážní inspekce si jím opatřovala důkazy a ověřovala reálnou situaci v provozu, u méně závažnějších případů Drážní inspekce dozorovala, zda dopravce nebo provozovatel dráhy šetřil, respektive vyšetřil mimořádnou událost správně, tzn., zda zjistil všechny příčiny a stanovil účinná opatření k zajištění nebo zvýšení bezpečnosti. Drážní inspekce u těchto mimořádných událostí nesepisovala závěrečnou zprávu a neprováděla veškerou administrativu. Za čas, který by Drážní inspekce věnovala pouze 1 nehodě se závěrečnou zprávou, se efektivně stihlo pouhým dozorováním vyšetřit řadu jiných mimořádných událostí. Nově Drážní inspekce zvládne za stejný čas vyšetřit méně nehod a snížením počtu zaměstnanců se tento počet logicky ještě sníží.

Drážní inspekce má podle předkládaného materiálu přijít o pravomoc ukládat sankce provozovatelům dráhy a dopravcům, která bude koncentrována na Drážním úřadu. Tady jde o zcela zavádějící informaci, když Drážní inspekce sice nebude jako doposud vést správní řízení a ukládat sankce za pozdní ohlášení nebo nezajištění místa mimořádné události, ale nově má vést správní řízení a ukládat sankce fyzickým a právnickým osobám, pokud neumožní inspektorům působit v rámci jejich oprávnění v souvislosti s šetřením. Jde tedy o změnu formální, nikoliv faktickou.

Úplnou demagogií je v důvodové zprávě vládního materiálu, že „změny byly provedeny s cílem řádného naplnění práva EU a důsledného provedení koncepce, podle níž je inspekční orgán odborným pracovištěm, které provádí nezávislé a odborné šetření mimořádných událostí (přičemž hodnotí i kroky jiných úřadů, nejen fyzických a právnických osob), ale některé okolnosti naopak šetřit nesmí (typicky zavinění) a ani neukládá sankce“. Předně autorům opět ušlo, že zavinění není okolnost mimořádné události, ale odpovědnost za mimořádnou událost, kterou Drážní inspekce nikdy nezjišťovala, protože jí to nepřísluší, stejně tak nemohla ukládat sankce, když její šetření bylo a má být nezávislé na jakémkoliv soudním nebo správním postihu. Vůbec není jasné, jak souvisí působnost Drážní inspekce s novým Úřadem pro přístup k dopravní infrastruktuře, když tuto tzv. regulační činnost vykonává pouze Drážní úřad, nikoliv ale Drážní inspekce.

Způsob provedení redukce Drážní inspekce byl zvolen zcela nesystémově bez jakékoliv analýzy a vyhodnocení rizik. Zaslouží si pozornost a především širší odbornou diskusi, ke které, jak je vidět, není prostor v rámci Ministerstva dopravy, které nemá dobře zaplacené úředníky a musí si nechat radit, ale podařilo se mu „nakazit“ Ministerstvo vnitra.

V souvislosti s Drážní inspekcí a dosavadními bludnými kroky Ministerstva dopravy je třeba připomenout jeden z nejlepších mediálních kousků ministra dopravy Dana Ťoka, který se v rámci tiskové zprávy k nehodě na železničním přejezdu v Golčově Jeníkově 22. března 2016 vyjádřil, že se zasadí o kontroly a větší pravomoci Drážní inspekce, avšak následující den, 23. března, o pár hodin později žádal poslance o schválení opaku. (viz 2 odkazy níže).

Ministr dopravy má určitě smysl pro humor a v pomyslné soutěži o nejlépe se otáčející korouhvičku v čele úřadu nemá konkurenci. O to smutnější je, že nekoncepční materiál, představující dokonce tápání v otázkách zajištění bezpečnosti železniční dopravy, prošel vládou ČR tentokráte prostřednictvím Ministerstva vnitra.

 

Jindřich Berounský
Svaz odborářů služeb a dopravy

14. 3. 2017

 

V textu zmíněné odkazy na obraty ministra dopravy:

http://www.mdcr.cz/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Ministr-Tok-Naridil-jsem-prisnejsi-kontrolu-alkoh?returl=/Media/Media-a-tiskove-zpravy
https://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/s042342.htm

Rubriky: Komentáře |