Tábor se dočká další železniční zastávky

Téměř po deseti letech bude v Táboře vybudována nová železniční zastávka. Tentokrát v místní části Měšice. Tím je také plněna dohoda o zřízení zastávky, kterou inicioval Jihočeský kraj. Zastávka je situována vpravo ve směru staničení železniční trati Horní Cerekev – Tábor u ulice Průhon, tedy zhruba o kilometr blíže centru než již dávno zrušená zastávka Měšice u Tábora. Svými parametry bude splňovat všechny dnes povinné požadavky na interoperabilitu, jako je výška hrany nástupiště, osvětlení, přístřešek pro cestující a staniční rozhlas. Nástupiště bude plynule navazovat na chodník do zmíněné ulice. Součástí stavby bude též oprava povrchu železničního přejezdu. Stavební práce budou probíhat dle zástupce investora stavby, kterým je Správa železniční dopravní cesty takto.  Staveniště bylo předáno zhotoviteli stavby 7. 9. 2017. Tím je společnost N+N Litoměřice, která uspěla ve výběrovém řízení s částkou 8,5 milionu korun. Od této doby budou probíhat přípravné práce. Občanů se výstavba dotkne od 15. 10., kdy bude docházet k denním uzavírkám přejezdu, zhruba od osmi do šestnácti hodin, od 19.10 do 30. 10. bude přejezd uzavřen trvale. Ve stejném čase bude zavedena také náhradní autobusová doprava v úseku Chýnov-Tábor. Uzavírka se dotkne také provozu MHD. Poté již budou probíhat dokončovací práce a terénní úpravy.  Jízdní doba z Měšic do žst. Tábor bude pouhé tři minuty, bude tak nejrychlejším spojením co se týče veřejné dopravy. Cestující se poprvé ze zastávky Tábor-Měšice svezou s platností nového jízdního řádu, tedy 10. prosince 2017.

Ladislav Lev Správa železniční dopravní cesty

Rubriky: Archiv |

Turnaj v sálové kopané Libouchec 28. 10. 2017

          SOSaD ve spolupráci se SŽDC, s.o. pořádá turnaj v sálové kopané.

Bližší informace zde: PROPOZICE – turnaj v kopane 2017 Libouchec

Rubriky: SOSaD pořádá ... |

KV na SŽDC dnes, 26. 9. 2017, zahájeno

    Na dnešní jednání mezi zaměstnavatelem a OC se dostavil po dlouhé době generální ředitel Ing. Pavel Surý, který předložením návrhu KS zahájil kolektivní vyjednávání.

    Důležitou součástí návrhu jsou změny v systému odměňování, kde se jedná o znovuzavedení letových pásem formou osobního příplatku a změna systému KOP na Kondiční programy. Další informace po prostudování návrhu KS.

                                                                                                            Bc. Lubomír Michalec

Rubriky: Archiv |

Ministr dopravy bilancuje, Ferda Mravenec transparentně tuneluje ?

Dan Ťok bilancoval při příležitosti 1000 dnů ve funkci ministra dopravy. Tisková zpráva Ministerstva dopravy, která zvala na bilanční tiskovou konferenci, připomněla, že Dan Ťok se stal teprve třetím ze 17 ministrů od roku 1993, který řídí resort dopravy déle než 2 a tři čtvrtě roku.

Předně je třeba konstatovat, že tisková zpráva byla hodně zavádějící. Resort dopravy v České republice chtěl asi ministr dopravy Dan Ťok skutečně řídit, ale vzdal to. Zejména doprava na železnici přežívá ve stále větším chaosu, toho času spíše jako nějaká blíže nespecifikovatelná divize Agrofertu, hledající, respektive snažící se vyrábět perpetuum mobile na finance pro penězovod a lidi z „líhně Agrofertu“.

Aktuálně je zajímavá kauza náměstka ministra dopravy Milana Ferance. Aniž by na železnici jako zasloužilý voják a dlouholetý odborník na zemědělství něčemu rozuměl, hýbe právě  železnicí prostřednictvím série protichůdných funkcí a střetů zájmů v rozporu se zákonem o korporacích a evropskou legislativou.

Posuďte sami, výčet funkcí je nadlidský. Milan Feranec je

  • předseda dozorčí rady Českých drah, a.s.
  • předseda dceřiné společností Českých drah ČD – Telematika a.s.,
  • předseda dceřiné společnosti Českých drah ČD – Informační Systémy, a.s.
  • místopředseda správní rady Správy železniční dopravní cesty, s.o.
  • předseda Výboru pro audit Správy železniční dopravní cesty, s.o.

Zajímavé pokračování příspěvku J. Berounského  zde..

Rubriky: Komentáře |

Zamyšlení nad názory SŽDC k možnostem nárůstu mezd u této státní organizace – a nejen u ní.

     Ve čtvrtek dne 14. 9. 2017 se konalo pravidelné zasedání našich Firemních výborů, kam na naše pozvání zavítal i jeden vedoucí zaměstnanec SŽDC. Rádi ho zveme a rádi ho i posloucháme, neboť jeho vystoupení jsou vždy podnětná. Ani dnes nevybočil z tradice. Snad tato část jeho projevu, či spíše úvahy, není tajná, alespoň jsme se tak nedohodli, a tak Vám dílčí informaci přináším. Věřím, že i on bude za ten článek rád, neboť tímto dokládáme, jak odvážně hájí politiku své státní organizace.

      K našemu „odborářskému“ názoru na potřebný a žádoucí růst mezd, případně že by měl být dohodnutý v rámci připravovaného kolektivního vyjednávání, jsme se od pana představitele dozvěděli, že učitelé si nepochybně připravovaný (a již schválený) nárůst mezd zaslouží, protože se jedná o vysokoškolsky vzdělané odborníky s nynější průměrnou mzdou 22 300,- Kč, kdežto u SŽDC je průměrná mzda přesahující 31 500,- Kč. A v podstatě že nyní v rámci předvolebních slibů je nárůst mezd sice atraktivním tématem, ale u SŽDC není k takovým úvahám fakticky objektivní důvod, ani prostor – pravda mimo modifikace některých příplatků.

      Také vyslovil názor, že učitelé se ani po úpravě mezd nebudou mít tak dobře jako zaměstnanci SŽDC s trochu záhadným dovětkem „a nikdo nemá dost“.

Celý článek od JUDr. Rokose zde….

Rubriky: Komentáře |

O naději železničního spojení Praha – Liberec v Lysé nad Labem

a nekonečném příběhu projektování bez efektu

Nekonečný příběh zatím představuje záměr rychlého železničního spojení Praha – Liberec, o kterém se jedná už 21 let. Za tu dobu je zřejmé, že zrychlení železničního spojení Praha – Liberec by pomohlo i jeho zkrácení a vedení pomocí tzv. Všejanské spojky, která by spojila Milovice, kam jezdí přímé vlaky z Prahy, s Čachovicemi na trati Nymburk – Mladá Boleslav. Územně technická studie Všejanské spojky pochází už z roku 1996 a od té doby vzniklo celkem 12 dokumentací, řešících zrychlení železničního spojení Praha – Liberec a související území Mladoboleslavska a Nymburska.

V současné době je Metroprojektem řešena v pořadí již 13. dokumentace, a to „Studie proveditelnosti Praha – Mladá Boleslav – Liberec“, zadaná v roce 2016 Správou železniční dopravní cesty, s. o. (SŽDC) s termínem dokončení v únoru 2018. Za účelem seznámení se s dosavadním průběhem řešení rychlého spojení Praha – Liberec a dílčími výsledky této studie uspořádal starosta Lysé nad Labem Karel Otava na tamní radnici 9. srpna jednání, kterého se zúčastnili pozvaní hosté, a to poslanec Parlamentu ČR a náměstek primátora Jablonce n. N. Lukáš Pleticha, ředitel odboru projektů a mezinárodních vztahů Generálního ředitelství Českých drah (ČD) Roman Štěrba a specialista oddělení koncepce vysokorychlostních tratí a technického rozvoje Generálního ředitelství SŽDC Petr Provazník.

V rámci jednání v Lysé nad Labem byla starostou města Karlem Otavou připomenuta Odborem strategie Českých drah zadaná studie, kterou řešil SUDOP Praha v roce 2002 pod názvem „Studie možností rychlého spojení centra republiky s regionem Libereckým a západními Krkonošemi s výhledovou vazbou na Polskou republiku – vyhledávací studie trasy“. Na základě komplexního posouzení a při zohlednění všech hledisek ekonomických, technických a dopravně technologických byla dle výsledků studie vybrána výsledná varianta vedení trasy z Prahy přes Lysou nad Labem a Milovice novou, tzv. Všejanskou spojkou, na trať Nymburk – Mladá Boleslav a v návaznosti na tuto studii Středočeský kraj zadal Územně technickou studii projektu „Modernizace železniční infrastruktury Praha – Milovice – Mladá Boleslav s možným prodloužením do Liberce, řešenou firmou SUDOP Praha v roce 2003. Jen tyto na sebe navazující 2 dokumentace, znamenající jasné závěry a relevantní podklady, stály ČD 0,5 mil. Kč, Středočeský kraj 0,8 mil. Kč a Státní fond dopravní infrastruktury 3,2 mil. Kč. To vše bez jakéhokoliv efektu.

Zatímco intenzity dopravy na dnešní dálnici D10 ve směru Praha – Liberec postupně rostou tak, že provoz na ní již pravidelně kolabuje, vznikají postupně další a další studie do šuplíku a milióny zbytečně létají vzduchem. Skandální je osud poslední, nedokončené a nevypořádané studie Praha – Mladá Boleslav – Liberec, řešené IKP Praha v letech 2013 a 2014. Přestože byla financována sdruženými prostředky SŽDC, Středočeského a Libereckého kraje, byla odevzdána po opakovaně prodlužovaném termínu, a to neúplná, nevypořádaná a jako tendenčně prosazující územně neprůchodnou trasu nové železnice podle dnešní dálnice D 10. Zpracovatele studie navíc zadavatel nechal rozmáchnout v mnoha variantách a podvariantách tak, že se v nich „utopili“ a ani u jedné varianty nevyšla ekonomická efektivita. Řešitelé studie pro IKP, které se dostalo do insolvence, si patrně nevšimli intenzit silniční nákladní a osobní dopravy na D 10, ani přepravních potřeb automobilky v Mladé Boleslavi a ve vyspělém světě osvědčené zkušenosti, že při kvalitní a konkurenceschopné železniční infrastruktuře, představující rychlejší, resp. komfortnější železniční spojení, se na něj souběžná silniční zátěž automaticky přesouvá a podle jejich způsobu hodnocení by nevyšla ekonomická efektivita ani mezi Prahou a Brnem. Z nedokončené studie však vznikl již na pohled kuriózní a díky špatným podkladům pro hodnocení nekompetentní závěr: „Spojení vykazuje přepravní potenciál, avšak s ohledem na existenci dálnice D 10 a čtyřpruhové I/35 nedosahují benefity dostatečné míry, která by odůvodnila výstavbu rychlé, v celé trase dvoukolejné tratě.“ Pomineme-li skutečnost, že nebylo třeba hledat v celé trase dvoukolejnou variantu, když stavebně nejnáročnější úseky pod Ještědským hřebenem mohly být i jednokolejné, aby to vyšlo, v roce 2015 rozhodla Centrální komise Ministerstva dopravy o ukončení této, s odstupem času zbytečné studie, představující další ztracený čas 3 let, a zadání nové, která přináší podle dosavadních poznatků uchopitelnější podklady k realizaci kvalitnějšího a rychlejšího spojení Praha – Mladá Boleslav – Liberec, a to postupnými kroky ve variantách. Sledována je úprava infrastruktury z Prahy do Mladé Boleslavi přes Lysou nad Labem i Všetaty s postupnými, resp. etapovitými řešeními včetně mladoboleslavského uzlu a potřeb mladoboleslavské aglomerace.

Jak se ukázalo už v roce 2002 a znovu potvrdilo po 15 letech, pro realizaci možného postupného zrychlování spojení Praha – Mladá Boleslav – Liberec  je zajímavá a potřebná realizace „Všejanské spojky“ a v první fázi zdvojkolejnění úseku Lysá nad Labem – Mladá Boleslav, následně se až v dalších etapách a maximalistické variantě řeší další částečné zdvojkolejňování trati Mladá Boleslav – Turnov, spojka z Příšovic mimo Turnov přímo na Čtveřín a Doubí u Turnova včetně novostavby trati z Hodkovic nad Mohelkou do Šimonovic, představující výrazné zkrácení délky trati mezi Turnovem a Libercem včetně částečného zdvojkolejnění. Lze konstatovat, že postupné zlepšování parametrů železniční infrastruktury pomůže příměstské dopravě a nadregionální dopravě Středočeského a Libereckého kraje, přičemž nebrání realizaci případného vysokorychlostního spojení Praha – Liberec v návaznosti na Polskem aktuálně prověřované varianty spojení Wroclaw – Praha přes Liberec nebo Hradec Králové. Podle poslední studie  vychází v případě realizace „Všejanské spojky“ a výše uvedených napřímení trati cestovní doba pro uvažované expresní vlaky Praha hl. nádraží – Liberec 77 minut, z Mladé Boleslavi do Liberce 35 minut a z Prahy hl. nádraží do Mladé Boleslavi města 41 minut, což je ve vztahu k silnici konkurenceschopné přímé spojení s centrem Prahy.

Je třeba připomenout, že dopravní spojení Prahy s Libercem  a celou aglomerací spolu s Jabloncem nad Nisou veřejnou dopravou, odkázané na komerční linky autobusových dopravců s omezenou kapacitou, je nespolehlivé v souvislosti s vysokými intenzitami provozu na D 10, stále častějšími kolapsy, četnými uzavírkami, vyvolanými potřebným a dlouhodobým procesem postupné obnovy silniční infrastruktury, která měla oproti železnici v éře budování socialismu navrch díky zájmu tehdejšího předsedy komunistické vlády Lubomíra Štrougala, jež pravidelně spěchal automobilem z Prahy na chalupu do Jizerských hor mezi Horním Polubným a Jizerkou.

Již v současnosti je třeba řešit alespoň částečnou, avšak spolehlivou železniční alternativu spojení Praha – Liberec, o což má zájem i Liberecký kraj a Ministerstvo dopravy odmítá financovat s odkazem na komerční autobusové linky. O potenciálu spojení Praha – Liberec pro veřejnou dopravu svědčí to, že i přes 50 – 60 autobusových spojů denně v obou směrech s výraznou dominancí dopravce Regiojetu je autobusové spojení dosažitelné pouze s dopředu zajištěnou jízdenkou s rezervací. Vzpomene-li si člověk například v pondělí ráno, že potřebuje z Liberce do Prahy, nemá šanci se zpod Ještědu dostat od 6. hodiny ranní až do 13. hodiny odpolední, to se týká už i ranně-dopoledních časů kterýkoliv pracovní den. Aktuálně si situace všiml další dopravce Flixbus, a tak od září letošního roku ne náhodou přibyde dalších cca 20 spojů jako rozšíření nabídky a zároveň konkurence Regiojetu. I přes omezenou kapacitu autobusů a potřebu rezervace překračuje poptávka po spojení Liberec – Praha už hodně přes 3000 cestujících denně, vedle toho je z velké části souběžně přepravováno autobusovým dopravcem BusLine 1300 – 1500 lidí denně mezi Prahou a Jabloncem nad Nisou.

To vše je ale malý koláč celkové přepravní potřeby, která se na D 10 odvíjí formou individuálního automobilismu. Ten je v kontextu s intenzitami provozu a již nadlouho perspektivou omezení a kolapsů nouzovým, ale stále ještě jediným použitelným řešením, i když balkánským, když jiné, evropské 21. století, stát nenabízí, protože „ekonomická efektivita nevyšla“, a odpovědní zástupci státu dávno efektivitu ani dopravu neumí. Proto se desítky milionů „efektivně“ vyhazují za studie do šuplíku a stále více rozzlobený Franta Vopršálek mezi Libercem a Prahou denně popojíždí svým „nabušeným“ automobilem  v nekonečných kolonách a kličkuje z pruhu do pruhu, obdivujíce efektivitu a intenzitu činnosti na objížděných, ale vesměs prázdných staveništích.

16. března letošního roku zveřejnilo Ředitelství silnic a dálnic dílčí výsledky sčítání dopravy v roce 2016 s porovnáním dat v roce 2010. Hned v úvodu zprávy například na Novinkách.cz zaujme titulek „Intenzita dopravy narostla ne některých úsecích až o desítky procent“. Ještě lepší je podtitulek „Například dálnice D10 z Prahy do Mladé Boleslavi si již intenzitou dopravy nezadá s dálnicí D1“ a následuje další sdělení: „Nejvýraznější nárůst ze „starých” dálničních úseků zaznamenala D10. Někdejší silnice pro motorová vozidla musí v některých úsecích denně pojmout přes 40 tisíc vozidel. „Hodnoty jsou naprosto srovnatelné s úsekem D1 Mirošovice – Kývalka,” připomnělo ŘSD.“

https://www.novinky.cz/domaci/432347-intenzita-dopravy-narostla-od-roku-2010-na-nekterych-usecich-o-desitky-procent.html               

Pohled na podklady ŘSD a zejména prezentovanou mapu intenzit dopravy (roční průměr denních intenzit počtu vozidel za 24 hodin) je ve vztahu k situaci D10 zdrcující a nadmíru vypovídající. Z Prahy směrem na Mladou Boleslav a celý sever je D10 odsouzena k trvalým problémům a zácpám. I malé dítě pochopí na první pohled to, co doposud nezjistili stratégové Ministerstva dopravy a ti, kterým nevyšla ekonomická efektivita žádné varianty železničního spojení. Směr Mladá Boleslav a Liberec je jedním z těch nejdůležitějších a nejfrekventovanějších v České republice, kde se měla již dávno řešit konkurenceschopná železnice a o to hůře, že ke smysluplnému řešení máme v šuplíku 15 let podklady. Teď už je hodně po dvanácté a díky diletantství a projektování do šuplíku budeme mezi Libercem a Prahou stále a více houfně trpět a těšit se na dopravu 21. století, které jsme zaspali a stihli zatím „efektivně“ postavit a utratit za plno jiné dopravní infrastruktury, kterou nikdo nepotřebuje a ještě jejím uživatelům zhoršuje život. Alespoň že z toho někdo něco měl, ale třeba díky zácpě na D 10 nestihne letadlo na svoji vysněnou dovolenou….

                                                                                                                                                                          Jindřich Berounský
Svaz odborářů služeb a dopravy

Rubriky: Archiv |

Sportovní akce – Adrenalinové odpoledne – Jedlová – 20.08.2017

Propozice ke stažení zde …

Rubriky: SOSaD pořádá ... |

Turnaj v malé kopané Modrá 5. 8. 2017

Z technických důvodů je turnaj zrušen a bude na podzim 28. 10. v hale. Tímto se již přihlášeným účastníkům omlouváme a děkujeme za pochopení.

SOSaD ve spolupráci se SŽDC, s.o. pořádá turnaj v malé kopané v Modré u Děčína 5. 8. 2017 od 10:00 hodin.

Přijeďte si zpříjemnit čas dovolených pohybem (ale s rozumem) a srandou, která je zde vždy připravena. Občerstvení a nealko pitný režim zajištěno.

Propozice Modrá 2017

 

Rubriky: SOSaD pořádá ... |

Sportovní akce Šumava 1. – 4. 9. 2017

Akce je již plně obsazena i s náhradníky!

Rubriky: SOSaD pořádá ... |

Připomínky k návrhu novelizace Směrnice SŽDC č. 75 Posuzování psychické způsobilosti k výkonu vybraných povolání

V dále uvedeném textu Vám zasíláme připomínky k návrhu uvedené směrnice. S ohledem na to, že tyto připomínky máme za důležité, nepovažujeme za možné do jejich vypořádání, a návazného zapracování některých připomínek do kolektivní smlouvy návrh směrnice akceptovat.

Připomínky obecné:

  1. Při předkládání návrhu by věci prospělo, kdyby byl porovnán text původní směrnice s předkládaným návrhem. Zpracovatelům připomínek by to ušetřilo cenný čas a vyvarovali by se připomínkování záležitostí, které mohou být funkční a případně osvědčené.
  2. V návrhu směrnice je sice u přílohy č. 1 uvedena řada provozních profesí, ale nejsou tam uvedena povolání, která tyto profese, povinně podrobené směrnici, řídí a kontrolují. Tito nadřízení (různí vedoucí zaměstnanci) by měli projít stejným, ne-li náročnějším posouzením, protože řídí větší okruh zaměstnanců a jsou oprávněni zkoumat jejich práci. Směrnice žádná taková povolání v návrhu nemá, o takové možnosti se směrnice ani nezmiňuje, jakoby povinné psychologické zkoumání, nakolik vedoucí zaměstnanci všech stupňů umějí řídit a rozhodovat, schopnosti prosazovat svá rozhodnutí nebo je modifikovat bylo cosi, co se u nich nevyžaduje a zaměstnancům, kteří procházejí náročnými testy, mohou být v důsledku toho klidně způsobovány psychické újmy. Takhle možným postupem je tedy fakticky pouze zkoumáno, jak zaměstnanci tlak takových případných vedoucích ustojí a jak jsou na takový tlak odolní.
  3. To samé se týká kontrolních orgánů všech stupňů. Ti především (zaměstnanci těchto orgánů) se ke svým kontrolovaným subjektům musí chovat tak, aby sami případně prošli takovým posouzením. Ale jak, když k němu nejsou povinni? Za to však jsou oprávněni nařídit přezkumné či kontrolní vyšetření, aniž odborně znají, co to znamená, neboť nejsou podrobeni obdobnému zkoumání.
  4. Kdo zajistí, aby stejná profesní náročnost byla posuzována u vnějších dodavatelských subjektů? Vždyť většina prací a činností je dnes zajišťována dodavatelským způsobem, a tak se běžně stává, že vedle sebe pracují zaměstnanci, z nichž jeden je pravidelně psychologicky zkoumán, protože je ze státní organizace a druhým je smluvní zaměstnanec, mnohdy i osoba, navázaná na dodavatelskou firmu na živnostenské oprávnění. Jinak řečeno, lze se důvodně domnívat, že na stejnou práci jsou kladena velmi různorodá měřítka, což právní předpisy, jak známo, neumožňují.
  5. Osoby personálních útvarů a vedoucí zaměstnanci všech stupňů, které se seznamují (nyní se budou seznamovat) se  zcela osobními údaji zaměstnanců, které tito neuvádějí v žádném CV a nevedou se dosud v žádných osobních dokumentech, vedených o zaměstnanci (či spíše „na zaměstnance“) v důsledku psychologického posouzení zaměstnavatelem, nyní bude tolik, že údaje o tom, kolikrát se František Peterka (jméno je vymyšleno) v dětství počůrával a jak nosil holčičí šatičky ještě v pěti letech, bude takové množství, že pan inženýr Peterka bude mít z ostudy kabát. Už vidím povinnou mlčenlivost.
  6. Není garantována vazba (souvztažnost), kdy psychická nezpůsobilost zaměstnance vykonávat směrnicí podrobené (vyjmenované) – třeba už nějaký čas vykonávané povolání, způsobí (nezpůsobí) současně dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost, která zakládá důsledky dle zákoníku práce a kolektivní smlouvy. To je třeba ještě propracovat a jednoznačně do kolektivní smlouvy zakotvit. Teprve poté lze směrnici akceptovat. Zatím bez takové souvztažnosti zaměstnavatel riskuje i dlouhotrvající soudní spory o to, zda vůbec jde o takovou nezpůsobilost dle zákoníku práce. Riskuje i v případě, že tomu tak nebude. Pracovní úrazy, jejich odškodnění, apod.
  7. Podle našeho názoru je třeba, aby psychickými předpoklady pro výkon práce u železnice (a zatěžující faktory na psychiku zaměstnance)se dlouhodobě zabývalo nějaké odborné pracoviště hygieny práce (tedy pokud tomu tak není – pokud je, měli bychom znát i dílčí výstupy). Jde o to, že při posuzování stejné práce (např. profese výpravčí) je třeba se vyvarovat individuálních přístupů, daných rozličnými přístupy (metodami práce a posuzování) různých psychologů, ale spíše je na místě představa o základní psychické typologii (jakýsi normativní obsah zkoumání) nějaké profese, pokud tedy je toho někdo schopen. To, jak ta která profese ovlivňuje psychiku zaměstnance, by mělo být předmětem seriózního výzkumu, a nejen přezkušování, zda je zaměstnanec ještě způsobilý nebo již nikoliv. I péče zaměstnavatele o psychickou způsobilost (aktivní ovlivňování zdravotního stavu – a nejen tedy přezkušování) by mělo být pregnantně zakotveno v kolektivních smlouvách a mělo by být základním kamenem péče o zaměstnance, tedy pokud by o ně chtěl fakticky i tímto způsobem pečovat – a nejen měřit, nakolik jsou psychicky způsobilí.

Připomínky ke konkrétním ustanovením textu směrnice:

K článku 2: není jasně a jednoznačně uvedeno, že psychická nezpůsobilost zaměstnance vykonávat dosavadní práci je pozbytím zdravotní způsobilosti (případně jde o dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost) konat  takovou práce. Jsem si vědom toho, že zaměstnavatel to tam napsat ani nehodlá.

K čl. 3.2.1. admin. oprava: Zaměstnanci s rokem narození končící na 8 se vyskytují dvakrát.

K čl. 3.2.3: zaměstnanci po dosažení věku 64 let věku …. možné zpřesnění textu na …zaměstnanci dovršením věku 64 let. jinak chybí lhůta jak dlouho po dosažení věku 64 let

k čl. 3.3.1 – 3.3.4: Někdo, kdo má pouhé podezření z odpovědnosti za vznik nehody…. atd. u zaměstnance, příp. když ten ohrozil  bezpečné provozování dráhy…. atd., …. ho pošle na posouzení psychické způsobilosti, kdežto u dalších odstavců směrnice nestačí již pouhé podezření, ale musí být jistota (3.2.3.). Subjektivizující vliv bez doloženého zavinění – pouhé podezření tedy v některých případech stačí – u jiných případů nikoliv, a v některých případech musí být dokonce již doloženo zavinění a případ vyšetřen. Zde jde o směsici subjektivního podezření a objektivní jistoty. Je to třeba postavit na stejný základ. Podezření je z hlediska objektivity rozhodně tím nejméně vhodným základem pro povinné posouzení.

 K čl. 3.3.7. Ředitel odboru personálního  informuje měsíčně odborové organizace  o počtu mimořádných…….doplnit: … a jejich výsledcích.

 k čl. 3.6. Rozumí se tím rozšíření na další povolání nebo další – pokračující a rozšiřující – posuzování? Upravit název a text v jednoznačném směru.

K čl. 4.4. Domníváme se, že by posuzovaný zaměstnanec měl vždy obdržet poštou stejné vyhotovení posouzení, jaké dostává zaměstnavatel a ve stejné době /stejnopis. Obdoba zdravotnického vyšetření. Není nejmenší důvod zaměstnanci výsledky posouzení nedat a cedit mu je cestou nadřízeného.

K čl. 5.3.1. Musí být určeno po jakou dobu je posouzení psych. způsob. součástí osobního spisu zaměstnance ( např. po dobu platnosti posudku, apod.).

K čl. 6, resp. 6.2 a 6.3:  Zaměstnanec musí mít právo požádat o přezkum svého posouzení a nemůže o tom kdokoliv rozhodovat, zda mu takové právo náleží nebo nikoliv, a zda přezkum umožní nebo ne. Přezkoumávat rozhodnutí psychologa nemůže jiný psycholog. Musí zde být pro tyto účely vytvořeno znalecké pracoviště, komisionální přezkoušení nebo jiná objektivní forma, než je kamarád Pepa, který přezkoumá Lojzovo rozhodnutí. Vždyť jsou oba psychologové.  Je naopak třeba vytvořit obdobu soudního přezkumu, nikoliv doufat v objektivní autoremedůru nebo brát za objektivní tutéž instanci, složenou z kamarádů a kolegů psychologů.

 K příloze 2 formulář žádosti o posouzení: ……… – zde je uvedeno pět důvodů, proč  org. složka žádá o posouzení. Posouzení kontrolní a přezkum závěrů posouzení jsou důvody, které v textu směrnice nejsou uvedeny, ani vysvětleny, resp. odlišeny.

Rubriky: Nezařazené |