Protihlukové stěny – tikající bomba české železnice


Veřejnost a českou železnici zasáhla v létě 2 velká neštěstí, spjatá se železnicí. 22. července se na přejezdu přes silnici III. třídy v železniční stanici Studénka, kde neměl co dělat a už vůbec ne přes výstražná světla, ocitl polský kamión s 17 tunovým nákladem palet s ocelovými plechy. Ve vlaku SuperCity Pendolino 512 z Bohumína do Františkových Lázní připravil o život 3 cestující, strojvedoucího o nohu a zranil celkem 17 lidí. Za zmínku stojí hmotná škoda za 160 mil. Kč bez dalších vyčíslení s nehodou souvisejících omezení a nepříjemností v provozu. 4. srpna došlo v železniční stanici Horažďovice předměstí k dalšímu neštěstí, když při odjezdu rychlíku z Českých Budějovic do Plzně z této stanice byla předčasně přestavena výhybka pod posledními 2 vozy, ty vykolejily a narazily do rychlíku, stojícího v protisměru. Výsledkem bylo 50 zraněných či jen ošetřených, hmotná škoda bez vyčíslení všech vzniklých omezení čítala 12,5 mil. Kč. Obě neštěstí měla jednoho zajímavého společného jmenovatele. Vyzdvihována byla rychlá práce záchranářů a hasičů, zkrátka celého záchranného systému, který zaslouží poděkování. Vyvstává však otázka, jak by si všichni právem chválení měli možnost úspěšně počínat, kdyby narazili na protihlukové stěny, které se začaly šířit podél železničních tratí a představují především bezpečnostní riziko, a to těžko překonatelnou překážku pro záchranné práce v případě mimořádné události, zhoršují i rozhledové poměry strojvedoucího a v neposlední řadě jsou nevzhledným doplňkem železnice, který brání cestujícímu ve výhledu z okna, což byl doposud jeden z nejhezčích bonusů jízdy vlakem. Doposud skrývaným efektem protihlukových stěn je zvýšená hluková zátěž v samotných vlacích, na což nejsou drážní vozidla připravena a cestující po železnici tak poškozováni, zatímco před jejich zraky a hlukem jsou chráněny lesy, pole a louky.

Povinnost budovat v rámci nových staveb železniční infrastruktury protihluková opatření, vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví  a následně z nařízení vlády č. 272/2011, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zatímco protihlukových opatření je široká škála, nařízení vlády se chopili společným dílem stavební lobby, normotvůrci a projektanti, kteří se vzhlédli v jinde nevídaných protihlukových stěnách, které výrazně zhoršují akceschopnost záchranných složek, znepříjemňují jízdu vlakem těm, kterým železnice má sloužit, a zároveň jsou především snadným penězovodem a zdrojem zisku.

V důsledku novely nařízení vlády vyrostlo během několika let již hodně přes 200 km protihlukových stěn (PHS) za více než 5 miliard Kč, což na 1 metr běžné délky představuje v průměru 25 000 Kč a 25 mil. Kč na 1 kilometr. Protihlukové stěny zvyšují cenu díla, od níž se odvíjí odměna pro projektanty, a tak se projektují i na hodně nepochopitelných místech. Vznikají už i mezi železnicí a silnicí, a tím i paradoxy, že protihlukové stěny naopak odrážejí a zvyšují hluk ze silnice a obecně z prostředí do zástavby. Novodobým fenoménem jsou také stěny mezi jednotlivými kolejemi (např. na hlavním koridoru z Prahy Běchovic na Úvaly).

Obecně lze konstatovat, že PHS komplikují v hodně případech rozhledové poměry na železničních přejezdech, jsou často nepřekonatelnou překážkou pro záchranný systém při zásahu v kolejišti, čímž může dojít k ohrožení životů cestujících při železniční nehodě, stejně tak jsou hrozbou pro železniční vozidla při vykolejení či jiných mimořádných událostech díky hrozícím deformacím o PHS. Negativně ovlivňují propustnost tratí vynuceným snížením počtu traťových oddílů, způsobují složitou a opět prodražují následnou rekonstrukci, opravy a údržbu traťových úseků. Jsou negativním zásahem do krajiny a psychiky cestujících, neboť zvyšují hluk uvnitř souprav a znemožňují výhled z vlaku. Jedním z nejmarkantnějších případů je úsek trati Praha Hostivař – Benešov, kde namísto překrásných přírodních scenérií od Říčan a následně i údolím řeky Sázavy cestující hledí 35,7 km do PHS a zážitek z jízdy vlakem začíná připomínat jízdu metrem. České pojetí PHS je monstrózní. Budují se zakotvení v zemi a vrtané piloty dosahují od 3 do 5 m, samotné stěny se vypínají podle terénu a druhu opatření až do výšky 5,5 m.

Nic by se nedalo namítat proti PHS v rozumné míře, když zdrojem hluku jsou pojezd železničních vozidel, respektive jejich podvozky, brzdový systém a kolejové styky. Přestože byly vyvinuty a úspěšně vyzkoušeny nízké PHS, pokračuje se v budování vysokých. Úplně do ústraní se díky hladovosti projektantů a stavební lobby dostala technická opatření jako absorbéry hluku v železničním svršku, nebo individuální protihluková opatření – rozuměj okna obydlených objektů podle trati, ta jsou ale násobně levnější a tudíž nezajímavá pro dodavatele projektů a staveb. Kvalitní svršek se svařovanou, resp. bezstykovou kolejnicí dokáže hluk eliminovat minimálně o polovinu, a tím v mnoha případech není třeba řešit PHS. Stavby v České republice jdou ale opačně. Prioritou jsou PHS, které se rovnou projektují „pro všechny případy“ a paradoxně jako první realizují ještě před dalšími pracemi na trati.

Stavebník se však usilovně brání dokola omílanou frází, že se tato monstra staví ze zákona a nařizuje je hygienická služba. To samozřejmě není pravda. Stavebník má nařízeno ochránit před hlukem lidská sídla. Nikoli pole, lesy, rybníky, průmyslové závody, dálnice či dokonce jiné kolejiště. A jak to provede, je úplně v jeho moci.

Před několika měsíci se opětovně nepodařilo prosadit pozměňovací návrh novely zákona o ochraně zdraví, který řešil především opatření ke snížení hluku na rozumně dosažitelnou míru, a tak se zřejmě čeká, kdy dojde k prvnímu neštěstí, zmařeným životům a obrovským hmotným škodám jen díky PHS.

Závěrem lze konstatovat, že i přes investované miliardy do modernizace železničních tratí se megalomanskou realizací PHS zpravidla zhoršuje bezpečnost železniční dopravy  a snižuje komfort cestování vlakem oproti původnímu stavu.  

                                                   Jindřich Berounský                                                                                                      Svaz Odborářů Služeb a Dopravy

Zde odkaz na článek na Aktuálně.cz http://zpravy.aktualne.cz/domaci/u-koleji-pribyvaji-tuny-betonu-proti-hluku-jsou-predrazene-a/r~b7bc2dbe6cd311e5b3730025900fea04/

Příspěvek byl publikován v rubrice Komentáře. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.